V květnu letošního roku jsme díky grantu Nadace Občanského fóra zahájili opravu tzv. Malcherova kříže na lesní cestě mezi Ždírcem a Korcemi při odbočce na zaniklou obec Nechutov. Kříž vyvracely kořeny staré lípy a tak bylo třeba celý kříž rozebrat včetně podstavce až na základ. Kořeny byly vytrhány a terén byl srovnán. Následně byl znovu na základě sestaven podstavec a pod dřík kříže byla vylita tenká betonová deska. Celý kříž byl následně sestaven, domodelován a byla provedena patinace. Kříž byl osazen novým kovaným křížem. Okolo kříže byla vytvořena dřevěná ohrádka vysypaná kačírkem. Něco málo o historii najdete v závěru článku.

  

   

                      

              

                    

Požehnání uskutečnil dne 04.10.2020 pan farář Mgr. Kamil Škoda za účasti majitelky pozemku, členů spolku a veřejnosti. Celkem se za překrásného počasí sešlo více než 40 lidí.

 

Něco z dohledané historie:

Pokusili jsme se dohledat dostupné informace o kříži v archivech, avšak po kříži ani památka. Podle vzhledu původního kříže se domníváme, že první novodobou opravu (osazení nového kříže) provedl v devadesátých letech pan Luboš Martínek ze Mšena. Když jsme kontaktovali majitele pozemku sdělila nám paní Vinklárková, že by kříž údajně mohl být postaven z důvodu úmrtí sedláka, který byl i s koňmi zabit bleskem na blízkém poli. V knize Fridricha Bernaua Die Politische Bezirk Dauba z roku 1888 je zmiňován bronzový kříž z roku 1843 na tzv. Nechutově. V průvodci Dubské Švýcarsko od Bohumila Kinského z roku 1936 se píše, že Nechutov je zmiňován už od roku 1414 jako součást houseckého panství a dále na návrší zvaném Schlösselberg (" Na Zámečku" ) rozcestí s Melzrovým křížem. U výhledu z koreckého vrchu zmiňuje Kinský : pod námi zalesněná dolina Malcherova (Malchergraben). Na mapě Josefa Matouška Daubaer Bergland z roku 1932 je zmiňován Malchers Kreuz Tolik tedy zmínky v nám dostupné literatuře. Při opravě byly zjištěny díry po obvodu zrcátka s textem, což by mohlo svědčit o překrytí původního německého textu například opaxitovou tabulkou s jiným textem (odtud možná následně Malcher, či Melzer). Hodně jsme si slibovali od textu na kříži. Po jeho očištění a zvýraznění jsme zjistili, že na dříku kříže jsou závěrečné verše pašijové písně od Christiana Fürchtengotta Gellerta (1715 -1769). Zajímavé je, že se jedná o verše německého evangelického myslitel a básníka, což svědčí o možné protestantské enklávě v této oblasti. Jeho básně byly zhudebněny Ludwigem van Beethowenem a zároveň se jedná o autora, kterého naleznete i v současných zpěvnících církve českobratrské evangelické. Donátoři ve slovech písně provedli jednu změnu a místo Dein Heil (Vaše spása) napsali Kreutz (kříž). 

Odhalený text na kříži

Laßs mich im Eifer des Gebeths

Laßs mich in Lieb? mit? Demuth stets

vor dir erfunden werden

Der Kreuz Sei mein Schirm in der Noth

Mein Stab im Glück mein Schild im Tod

Mein letzter Troßt auf Erden

Zur

Ehre Gottes errichtet

Vom

S…   S

Překlad laický

Ponech mě v horlivosti modlitby

Ponech mě  v lásce vždy s pokorou                 

objevit se před tebou
Kříži, buď mou záštitou v nouzi,

mou holí (oporou) ve štěstí,

mým štítem ve smrti,

mou poslední útěchou na zemi

Překlad odborný

Pane, ať mě vždy nalezneš

v horlivé modlitbě, v lásce a pokoře.

Tvůj kříž buď mi ochranou v nouzi,

oporou ve štěstí, ochranou ve smrti,

mou poslední útěchou na zemi.

K slávě Boží nechal postavit (postavil)

S…                S

Bohužel text, který se nachází ve spodním zrcátku a zmiňuje osoby, které kříž nechaly postavit se nepodařilo až na fragmenty obnovit. Z částečně zachovaných písmen S by se dalo dovodit, že zřizovatelé pocházeli ze Ždírce (německy Sirtsch(. Druhé S u jména donátorů by se mohlo vztahovat k majiteli pozemku, který je uveden na indikační skice stabilního katastru z roku 1843 jako vlastník domu č.10 ve Ždírci pan Schreiber.

Co můžeme říci skoro s jistotou je, že kvalitní kámen pochází z blízkého lomu na Ostrém kopci z kterého se vyráběly i mlecí kameny. Další zajímavostí je, že zde pravděpodobně stával kříž ještě dříve čemuž svědčí mapa I. vojenského mapování – josefského z let 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace neboli zpřesnění). Na identifikaci křížku jsme spolupracovali s hlavním archivářem litoměřické diecéze panem Mgr. Martinem Barusem, na překladu textu s hlavním archivářem řádu Premonstrátů na Strahově panem Mgr. Janem Pařezem a farářem církve Českobratrské evangelické panem Michalem Šimkem ze Mšena a s  jeho paní Helenou za což jim patří veliké poděkování.

Velmi děkujeme také panu M.Rampouchovi ze Ždírce, který nám pomohl se svojí těžkou technikou, bez které by oprava křížku a úpravy terénu byli jen těžce proveditelné.

Kamenické práce provedl kamenosochař pan Mirek Kroupa a nový kříž dle dobových předloh zhotovil pan David Císařovský. Úpravy okolí křížku provedli členové spolku.