citace z tisku: "Kostel v Bořejově má nové oltářní obrazy"

V kostele svatého Jakuba v obci Bořejov se 24. července uskutečnila svatojakubská pouť, při níž byly farářem Janem Nepomukem Jiřištěm posvěceny dva nové oltářní obrazy. Akci kromě zmíněného duchovního uspořádala občanská sdružení Drobné památky severních Čech a Okrašlovací spolek Kokořínska -Pšovka. A právě jeho členové - akademická malířka Vendula Císařovská a akademický malíř Aleš Krejča - věnovali kostelu, o nějž obě sdružení pečují, svá díla. Na hlavním oltářním obraze zpodobnil Aleš Krejča patrona svatostánku Jakuba většího, jehož postavu božího poutníka zasadil do kulis pískovcových skal, charakteristických pro oblast Kokořínska. Jemný obraz panny Marie s dítětem od Venduly Císařovské oltář korunuje. Slavnost oživily i melodie evangelického faráře a poslance Svatopluka Karáska a členů skupiny Klec, která popularizuje hudbu potulných židovských muzikantů, takzvaných klezmerů. Hojně navštívená bohoslužba, při níž proběhla finanční sbírka na další opravy kostela a přilehlého hřbitova, vyvrcholila malým pohoštěním. Další akcí, na níž oba spolky srdečně zvou, bude koncert Symfonického orchestru Dvořákova kraje, který se koná pravidelně kolem 5. září.

                                    BOŘEJOV

Dějiny farnosti

V Bořejově je farnost známa od roku 1352. Tehdy platil zdejší farář 3 groše papežského desátku. Ke zdejšímu kostelu prezentovali nejdříve (1358-63) vladykové z Bořejova (Zdeněk Chlumáč z Bořejova, později držitelé blízkého hradu Housky, jejichž leníky možná vladykové byli. Z doby předhusitské je známa řada plebánů (viz v oddíle „ Kněží“), o posledním z nich je zmínka k roku 1427 – pak se pravděpodobně Bořejov stal farností utrakvistickou (z latinského sub utraque specie, čili pod obojí). Podle místní tradice zde byl dřevěný kostelík, patřící jakožto filiální k farnosti pod hradem Bezděz. Skutečně je doloženo, že Bořejov  patřil              k Bezdězu do roku 1679 a po té (do roku 1724) k farnosti Kruh. Roku 1699 byly založeny bořejovské matriky a brzy poté dal patron – hrabě Kounic – postavit nový kamenný kostel (na křtitelnici byl letopočet 1703). V letech 1725 – 27 byla postavena farní budova a byl ustanoven první bořejovský farář. Farní kronika (dnes nezvěstná) byla založena roku 1828 a její záznamy sahaly zpětně až k roku 1700. Pravděpodobně v 1. polovině 19. Století zde bylo také zřízeno kaplanské místo, které však bylo obsazováno jen do roku 1859.

Rozsah farnosti

Do roku 1679 patřil Bořejov správou k Bezdězu, v letech 1679 – 1724 ke Kruhu. Roku 1725 (dle jiných zdrojů již r.1723) zde byla zřízena samostatná farnost, do níž kromě samotného Bořejova patřil dále Ždírec, Ždírecký důl, Tubož, Blatce, Blatečky, Korce, Vlkov, Plešivec, Houska, Kbelsko a samoty Palác, Tubožský dvůr, Gamberg, Pfeiferberg, Sandberg, Gömmerschreiterberg, Matreiberg, Nechutnov a Schlossberg.

Kostel sv. Jakuba v Bořejově je ve své dnešní podobě jednolodní obdélná barokní stavba z roku 1703, zakončená trojboce uzavřeným presbytářem (patrně ještě středověkého původu). Před západním průčelím byla roku 1825 zbudována hranolová věž. Zařízení kostela bylo (až na torza oltářů) rozkradeno či zdevastováno po roce 1990. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Jakubovi, postranní oltáře sv. Františkovi z Assisi a sv. Rodině. Od roku 2003 je interiér kostela postupně vybavován novou malířskou výzdobou, na níž se podílí ak. mal. Aleš Krejča a ak. mal. Vendula Císařovská. Z původních barokních varhan, opravených roku 1884, je dochována část skříně, nový nástroj zde na počátku 20. století postavila pražská varhanářská firma Rejna a Černý. Věžní hodiny byly pořízeny roku 1868. Na věži kostela visely dále 3 zvony z 18. století, které vzaly za své rekvizicemi v 1. a 2. světové válce. Místo nich zde dodnes visí malý železný zvonek.

Kněží na Bořejově

1358 - Petr Martin - do r. 1361

Jan Kunzlin - do r. 1363

1363 - Václav, syn Macháče z Dubé

1377 - Svach Jan (zemřel r. 1427)

1427 - Havel

1725 - Ignác Ant. Jungmann

1749 - Frant. Xaver Senger

1780-83 - Georg Zimmerhackel

1783-1792 - Wenceslaus Franciscus Hacke (+ 20.7.1792 v Bořejově)

1792-98 - Jos. Scholze

1798-1805 - Jos. Hocke

1805-1813 - Fr. Solanus Ringel OFMCap

(1813)-1814 - Ign. Schäfer

od r. 1814 - Jos. Oppelt

1855 - Josef Roth

1859 - farnost neobsazena

1866 - Wilhelm Seifert

1877-1904 - Tomáš Mlynář

 1904-1933 - Erasmus Otakar Rybák

 1933-1944 - Michael Raab

 1944-45 - P. Siegt, administrátor

 1945-1946 - Michael Raab

 1946-1951 - Karel Petržílek, excurendo z Dubé

 1951-1952 - Václav Červinka, exc. z Dubé dále

 1952 - Jan Železník, exc. z Bezdědic

 1952-1954 - Václav Červinka, exc. z Dubé

 1954-1961 - František Kobr, exc. z Bezdědic

 1961-1984 - Václav Marvan, exc. z Doks

 1984-1989 - Dr. Leopold Dvořáček, exc. z Doks

 1989-1992 - Václav Tschulik, exc. z Jestřebí

 1992-2000 - RNDr. Jaroslav Macoun, exc. z Jestřebí

 2001- 2013 - Mgr. Jan Nep. Jiřiště, exc. z Bělé pod Bezdězem

© 2003 Římskokatolická farnost Bořejov

Sledujete INFORMACE A AKTUALITY v hlavním menu ohledně akcí na Bořejově. Kostel sv. Jakuba Většího v obci Bořejov je nejvýznamnější památkou obce Ždírec na Českolipsku.