Rekonstrukce křížku na Mlčeni v kokořínském dole

Křížek u mlýna Mlčeň (8/2003)
 
Mlcen2
 
Práce obnášela:
 
  • postavení podstavce křížku (za pomoci mechanizace P.Gardavského),
  • usazení odlomené části na nerezové týbly,
  • očištění podstavce od cementového potěru,
  • doplnění trhlin umělým pískovcem,
  • výroba a osazení nové hlavy podstavce křížku z umělého pískovce (výroba J.Paclt starší),
  • osazení nového železného kříže (výroba ak.soch.P.Císařovský),
  • doplnění trhlin umělým pískovcem,
  • výroba a osazení plůtku okolo křížku (F.Šulc),
  • úklid okolí a vysekání nežádoucích dřevin.
 
 

Křížek Mlčeň 

Nynější ráz Mlčeni vtiskla léta 1756-1863, kdy byla součástí Stránského panství v držení Augustiánského kláštera sv.Tomáše v Praze na Malé Straně.V roce 1855 patřilo k jejich panství 11 vesnic.Stránka, Tajná, Olešno, Konrádov, Blata, Dobřeň, Sitné, Vojtěchov, Brusné a Ráj.K tomu patřily ještě dvory v šesti vesnicích sousedních panství Vidim             a Kokořín: v Kadlíně, Střezivojicích, Vidimi, Jestřebicích, Dole (Mlčeň) a Klucích.

     Augustiniáni rozšiřovali svoje hospodářství v různých směrech, zakládali chmelnice       (i v Dole), vařili pivo (ve Vojtěchově) a využili také vlhčího údolí k provozování lučního       a lesního hospodářství. Mlčeň se proto stala na delší čas hospodářským dvorem.ještě roku 1886 je uvedena v úředním seznamu Království Českého jako osada příslušná ke Kanině   i jako mlýn. Pracovalo a bydlelo tady kromě nájemného mlynáře více lidí včetně příslušníků řádu, jak ukazuje i zřízení kaple. Stávala napříč nynější silnice mezi mlýnem a stěnou pískovcové skály, na níž jsou patrné stopy po ní. Výklenku gotického profilu se říkávalo

„ Kaplička “ a ještě na začátku 20.století se v něm nacházel dřevěný kříž s klekátkem.

     Politickou koncepcí Josefa II.(1780 - 1790), jejíž částí byla i hospodářská reforma       a podřízení církve státu, dostal se i augustiniánský statek do nepříznivé situace a později do finančních potíží.Ty donutili administrátory v polovině 19.století omezit hospodářství     a zrušit menší přidružené dvory, což se týkalo i Mlčeně.

     Osudy Mlčeně v letech 1850 – 1863, kdy došlo již k pronájmu i jiných částí hospodářství nájemcům mlýna svědčí právě o nedobré situaci řádového velkostatku.V roce 1842 podle tak zvaného stabilního katastru kraje Boleslavského byl mlynář Kühnel nájemcem mlýna    i dvora v Mlčeni. Nájem byl dělen na polovinu zahrnující obytnou budovu s mlýnem           a druhou polovinu ostatních hospodářských stavení dvora.Určující nákres stabilního katastru také ukazuje, že mlynář již odkoupil některé bližší louky z dřívějšího majetku Stráneckého. Mlýn mu zřejmě dosti vynášel, když mlel pro stále vzrůstající počet samostatně hospodařících zemědělců při pokračujících reformách..Krátce na to začíná půjčovat Kühnelova rodina také velkostatku ve Stránce, jak ukazuje pozemková kniha obce Kokořína, kam po roce 1848 přešla soudní pravomoc v Dole.Ze zápisu k roku 1850 vyplývá, že Barbora Kühnelová manželka Jana Kühnela, půjčila Augustiniánům 1000 zlatých a v této hodnotě jí byla zastavena část nemovitostí v Mlčeni,včetně jejího výměnku. Roku 1851 půjčil jim zase Jan Kühnel 500 zlatých a dluh mu byl zapsán na první polovinu realit v Mlčeni. Ze zápisků k roku 1863 poznáváme, že také jejich dcery Julie (provdaná Vitásková) a Alžběta Kühnelováměly vloženy zástavní práva na Mlčeni.Julie za pohledávku 1000 zlatých a Alžběta za 5000 zlatých.Ty se staly zástavními držitelkami a nakonec skutečnými majitelkami celé usedlosti. Obě sestry bydlely v Mladé Boleslavi a Mlčeň pronajímaly, hlavně mlynářům, protože mlýn nejvíce vynášel a ostatní hospodářství         se stále zmenšovalo.

     Julie s Alžbětou nechaly postavit naproti mlýnu při vyústění tak zvané „ Mlčeňské cesty “ kříž na pískovcovém podstavci z vděčnosti za uzdravení nemocné Julie právě v Mlčeni.Souhlasí s tím i zmínka paní Marie Holubové-Uždilové v její kronice Kokořínského údolí o majitelce mlýna v Mlčeni manželce lékárníka z Mladé Boleslavi, která vážně onemocněla a na doporučení venkovského pobytu zde určitou dobu žila, uzdravila           se a z vděčnosti kříž postaviti nechala. 

Kříž byl v posledních letech několikráte poškozen. Před rokem 1975 byl při necitlivém svážení dřeva povalen a rozbit tak jako mnoho dalších drobných památek v CHKO.

V roce 1975 byl opraven a znovu postaven ještě s původním litinovým křížem. Přestože byla oprava provedena neodborně za použití nevhodných materiálů bezpochyby přispěla k záchraně této památky.

Znovu byl kříž vandaly povalen a rozlomen v 90-tých letech minulého století kdy v přilehlé budově byl provozován klub a bar.

   V roce 2003 se opravy křížku z něhož byl již původní litinový kříž odcizen ujal Okrašlovací spolek Kokořínska – PŠOVKA. Na vlastní náklady spolek vystavěl betonový základ pro křížek,  jeřábem ho znovu vztyčil, na základě odborných konzultací jej očistil od nevhodných materiálů, vyrobil novou hlavu křížku z umělého pískovce, osadil nový kovaný kříž, provedl terénní a zahradnické úpravy, osadil oplocení a informační tabuli.

 Veškeré tyto práce by nebylo možné vykonati bez laskavého přispění:

Pana Pavla Gardavského, Miroslava Kroupy, RNDr.Miloše Janouška, CHKO Kokořínsko, ak.sochaře Petra Císařovského, Františka Šulce, Josefa Paclta st., Josefa Paclta ml. a Kamila Veselého.

Nápis, který se nacházel na těle kříže:

 Nechaly postavit  kolem roku 1865 – Julie Vitásková rozená Kühnelová a Alžběta Kühnelová z Mladé Boleslavi, dcery Jana Kühnela nájemce Augustiniánského mlýna a dvora Mlčeň, pozdější jeho majitelky, z vděčnosti za uzdravení Julie

Foto


 
 
 
 
Nastavení fotogalerie

Novinky

  • Benefiční koncert na Bořejově

    7.9.2017

    Pozvánku na koncert naleznete zde

  • Barokní kříž v obci Kruh slavnostně požehnán

    22.7.2017

    Více o opravě a žehnání pod tímto odkazem

  • Svěcení barokního kříže v Kruhu

    16.7.2017

    Pozvánku na svěcení barokního kříže v Kruhu naleznete zde

  • Pozvánka na výstavy a koncert

    6.6.2017

    Pozvánky na tři výstavy a jeden koncert naleznete zde

  • Pomníček padlým v obci Blatce dokončen

    15.5.2017

    Foto naleznete zde.

Starší »